Kontakty:
Spokojení zaměstnanci, fungující Zoo.
Neoznačené texty a texty označené značkou (red) jsou redakční.
© ZOO ZOO BRNO
Zoo jsou zvířata
Vyloučíme-li extrémní hodnoty (minimum v roce 2001 a maximum v r. 2008), pak návštěvnost brněnské zoo v uplynulé dekádě stagnuje, návštěvnost letos zrušeného akvária lehce stoupala.
Z vrcholu návštěvnosti zoo v roce 2008 je znát, že Brňané jsou připraveni do své zoo opět chodit, bude-li zoo chovat a vystavovat zajímavá zvířata. V roce 2008 to byla dvě mláďata medvěda ledního.
Hledá se ředitel/ředitelka pro Zoologickou zahradu
I. Zoologická zahrada města Brna byla založena v roce 1953. Její odloučené pracoviště, Stálá akvarijní výstava („SAV“ nebo jen „Akvárium“) v centru města pak v roce 1969. Zoologická zahrada je příspěvkovou organizací statutárního města Brna, kde spadá pod řízení Odboru životního prostředí Magistrátu města Brna. Zoo je na národní úrovni členem UCSZ (Unie českých a slovenských zoo), na mezinárodní úrovni WAZA, EAZA, i na východ orientované EARAZA. Nejvyšší návštěvnosti dosahovala zoo v letech 1974 až 1984, vždy přes tři sta tisíc návštěvníků samotné zoo, obvykle přes čtyři sta tisíc včetně Akvária. V roce 1981 to bylo 461 058 návštěvníků. Samotné Akvárium dosáhlo statisícových návštěvností v letech 1986 až 1988, v roce 1987 nevelkou expozici v centru města navštívilo cca 115 000 lidí.
Brněnská zoo po roce 1989 nejprve upadala, později stagnovala a stagnuje. Dna propadu návštěvnosti dosáhla samotná zoo v roce 1994 (141 819 návštěvníků), tedy tři roky před jmenováním současného ředitele. Obratu dosáhl pan architekt Petr Fritsch, dočasně pověřený řízením zoo, návštěvnost pak postupně (do roku 1998) rostla na přibližně dvě stě tisíc návštěvníků ročně, a na této hodnotě od roku 1999 stagnuje vyjma úspěšného roku 2008, s mláďaty ledního medvěda. Akvárium se na návštěvnické dno dostalo v letech 2002-2003, tedy v šestém a sedmém roce působení současného ředitele zoo, v obou letech poklesla pod deset tisíc návštěvníků. (Ač bez investic a zájmu ze strany vedení zoo, návštěvnost stálé akvarijní výstavy později rostla až na dvojnásobek těchto hodnot, než bylo v srpnu tohoto roku akvárium na Radnické zrušeno.)
Snahou o nápravu stavu brněnské ZOO měla být Strategie rozvoje ZOO města Brna zpracovaná v letech 2001 až 2002 Regionální rozvojovou agenturou jižní Moravy. Ta stanovila na léta 2002 – 2012 následující měřitelné výstupy:
1.ZOO Brno bude v pořadí návštěvnosti na druhém až třetím místě v rámci zoologických zahrad v ČR, přičemž roční návštěvnost dosáhne minimálně 500 000 osob 2.V ZOO Brno budou zajištěny odpovídající kapacity služeb pro návštěvníky (počet občerstvovacích míst) 3.V ZOO Brno bude v 9 pavilonech a 124 expozicích chováno minimálně 443 druhů zvířat v celkovém počtu minimálně 2338 jedinců (v souladu s Chovatelskou koncepcí ZOO města Brna) 4.ZOO města Brna bude ekonomicky soběstačná minimálně z padesáti procent 5.ZOO města Brna bude mít jednoho až dva odborné pracovníky odpovědné za realizaci mezinárodních záchranných programů (koordinátoři TAG – Skupiny pro záchranu ohrožených taxonů živočichů, EEP – Evropského záchovného programu nebo CBSG – Skupiny pro záchranu ohrožených živočišných druhů chovaných v zajetí), bude vést jednu až dvě plemenné knihy (jednu pro zahraniční a jednu pro domácí živočišný druh) nebo bude plnohodnotným členem řešitelského týmu mezinárodních záchranných projektů ohrožených živočichů 6.Jeden až dva odborní pracovníci ZOO města Brna budou členy managementu mezinárodních asociací zoologických zahrad a akvárií 7.ZOO města Brna se bude účastnit dvojnásobného počtu záchranných projektů EEP, CBSE, IUCN nebo CITES oproti roku 2003 (počet projektů v roce 2003: 22) 8.Vzdělávací programy ZOO Brno pro veřejnost budou strukturované podle cílových skupin (mateřské školy, základní školy, střední školy, vysoké školy, střední věková skupina, senioři – univerzita třetího věku) a pro každou skupinu bude připraveno nejméně pět programů
Z osmi cílů snad můžeme v roce 2011 pokládat za částečně splněný jeden, ten nejméně náročný, osmý. Rozumí se tím, že existuje několik takzvaných výukových programů, ve skutečnosti ppt prezentací, a několik „pracovních listů“ s jednoduchými otázkami pro různé věkové skupiny dětí. K prvním sedmi cílům postupně:
Ad 1. Návštěvnost instituce v roce 2010 poklesla na 238 036 návštěvníků, v roce 2009 dosáhla 250 184 návštěvníků. Asi desetinu z toho tvoří návštěvníci Stálé akvarijní výstavy, nikoliv návštěvníci samotné zoo. Obecně návštěvnost zoo stagnuje právě mezi dvěma sty tisíci a čtvrt milionem návštěvníků, tedy na úrovni regionálních zooparků v Chomutově či Jihlavě. Všechny významné zoologické zahrady (Praha, Dvůr Králové, Plzeň, Zlín, Liberec, Ostrava či Olomouc) brněnskou zoo výrazně předčí. Od splnění cíle, půlmilionové roční návštěvnosti a druhého až třetího místa mezi českými zoo jsme se od roku 2002 vzdálili, nikoliv přiblížili.
Ad 2. Do stravovacích kapacit bylo investováno na dvacet milionů /!/ korun (restaurace u Tygra, stánek v otočce vláčku...), avšak bez výsledku. Restaurace je silně ekonomicky ztrátová a návštěvníky zoo krajně neoblíbená. V horní části zoo se v návštěvnických špičkách kapacity služeb občerstvení naopak nedostává. Neodpustíme si zde poznámku: Patří tento bod svým významem skutečně na druhé místo mezi vytčenými cíli?
Ad 3. Investiční výdaje zoo byly v uplynulém období historicky rekordní, v přepočtu na hektar expoziční plochy jedny z nejvyšších mezi ostatními zahradami. Přesto prakticky nebyly vybudovány žádné návštěvníkům přístupné pavilony, jen venkovní expozice (bobři, vlci, dětská zoo /domácí zvířata/, medvěd hnědý, rys kanadský, rosomák, sovice sněžná, jeřáb, pekari …) Zoo tedy nadále disponuje dvěma pavilony opic z nichž jeden je přístupný návštěvníkům, pavilonem exotických ptáků, teráriem, návštěvníkům přístupná je i bývalá stáj kopytníků (nyní dětská zoo). Do vnitřních ubikací tygrů je možný průhled z návštěvnické cesty, stáje kopytníků včetně žiraf jsou nadále nepřístupné. Zrušeny byly expozice lvů, jaguárů, pum, gepardů, malých šelem, dikobrazů, hrabavých, vrubozobých a brodivých ptáků, prakticky všech antilop atd. K cíli devíti pavilonů a 124 expozic jsme se vůbec nepřiblížili.
Co se týká počtu druhů a jedinců zvířat, ty se ve výročních zprávách zvýšily především díky průhlednému triku: Jedinci i druhy chované na Stálé akvarijní výstavě na Radnické ulici v centru města začali být sčítáni se zvířaty chovanými v zoo, dříve byly uváděni v téže publikaci zvlášť. (Poznámka: Nyní, po zrušení akvária na Radnické ulici, navíc 90% těchto jedinců a druhů není vůbec vystaveno pro veřejnost.) Mají-li být nové a staré údaje porovnatelné, je třeba si v duchu odečíst asi tisíc akvarijních rybiček stovky druhů od nyní udávaných hodnot 1700 chovaných zvířat tří set druhů. K vytčeným cílovým číslům 2338 jedinců 443 druhů jsme se tedy vůbec nepřiblížili, uvážíme-li, že čísla ve Strategii jsou převzata z Expoziční koncepce (Král, B. 2000), a ta se Stálé akvarijní výstavě nevěnuje a její chovance nezahrnuje.
Ad 4. Dosud nejvyšší soběstačnosti (42%) dosáhla zoo v roce 2008 díky náhodnému chovatelskému úspěchu, odchovu dvou mláďat medvěda ledního, tento úspěch byl komerčně důsledně využit. Ihned následujícího roku číslo kleslo zpět na tradičnějších 36%, přibližně třetinové soběstačnosti dosahuje naše zoo dlouhodobě. K padesátiprocentní soběstačnosti nyní nesměřujeme. Je ovšem třeba říci, že ředitel Martin Hovorka v ústních diskusích podmiňuje vysokou návštěvnost i soběstačnost zoo investičními dotacemi v každoroční výši padesáti milionů korun po deset let, tedy půl miliardou v investičních dotacích, a to s sebou přináší i podstatné navýšení provozních nákladů budoucích staveb. Je tedy možné, že dosažení padesátiprocentní soběstačnosti zoo takovýmto způsobem by bylo pro zřizovatele Pyrrhovým vítězstvím. Pokrytí padesáti procent nákladů provozu zoo by město poté stálo v absolutní částce mnohem více, než dnešní provozní dotace kryjící dvě třetiny neinvestičních výdajů zoo, nehledě na vynaložené investiční náklady a jejich odpisy.
Ad 5. Vývoj v zoo směřuje směrem právě opačným; nejen, že naše zoo nemá koordinátory chovu či vedoucí plemenných knih, naše zoo opakovaně ztratila díky nesmyslné fluktuaci zaměstnanců chovatelského úseku i pouhé zastoupení v komisích a odborných skupinách (TAGs) v mezinárodních institucích (EAZA).
Ad 6. Vzhledem k výše uvedenému je nám tento cíl, tedy účast zástupců brněnské zoo ve vedení mezinárodních asociací zoologických zahrad a akvárií, vzdálen zcela mimo obzor, naprosto mimo dohled.
Ad 7. Účast zoo Brno v EEP nejen že neroste, nýbrž z 22 programů v roce 2002 poklesl na 20 programů v roce 2009. Navíc počet jedinců jednotlivých taxonů a aktivita (odchovy mláďat) těchto druhů jsou směšně nízké, naprosto nesouměřitelné s významnějšími zoologickými zahradami v zemi.
Protože osmý bod již byl zmíněn, nezbývá než konstatovat, že zoologická zahrada města Brna patrně do roku 2012 nejen, že nemůže splnit měřitelné výstupy vytčené ve Strategie rozvoje z roku 2002, ale v řadě bodů dojde ještě k regresi, výsledky budou horší než stav před deseti lety a před utracením stovek milionů korun z veřejných rozpočtů.
Současný management ZOO přesto každoročně vyhodnocuje plnění „akčního plánu“, podle něhož naprosto úspěšně naplňuje cíle Strategie a plní se jednotlivá opatření. Papír snese všechno.
Tabulka "Vývoj návštěvnosti" pod článkem
Strategie, kterou za Regionální rozvojovou agenturu jižní Moravy připravoval zejména pan mgr. Libor Opluštil, zmapovala analýzou SWOT vnitřní situaci, silné a slabé stránky zoo, podobně jako vnější pozici, příležitosti a ohrožení. Strategie mohla, a měla, být podkladem pro rozhodování managementu zoo, mohla, a měla, přispět k lepšímu využití příležitostí, k odstranění rizik, k zúročení silných a k potlačení slabých stránek organizace. Výsledek je ovšem po deseti letech tristní, jak bylo zdokumentováno porovnáním stanovených měřitelných výstupů se skutečností. V prostředí právní formy příspěvkové organizace, která nemá správní radu, nýbrž statutárním orgánem je sám ředitel organizace, leží zodpovědnost výlučně na něm. Není totiž v pravomoci rozhodování nikterak limitován vyjma obecně platných právních norem a nezbytnosti schválení rozpočtu organizace zřizovatelem. Je tedy zřejmé, že Zoologická zahrada města Brna opět narazila především na limity schopností, erudice, kompetentnosti a psychosociálních charakteristik osobnosti svého ředitele.
II.
Rada města Brna vyhlásila dne 15.12.2011 výběrové řízení na obsazení funkce ředitele/ředitelky Zoologická zahrada města Brna, příspěvková organizace. Byl jsem v této souvislosti tázán tiskem i přáteli a bývalými kolegy na názor, a dovolil jsem si dát mu pak i tuto písemnou podobu.
Podmínky výběrového řízení, jak byly zveřejněny, podle mého názoru umožňují, aby byl nalezen výborný ředitel pro brněnskou zoologickou zahradu. Nezaručují to, samozřejmě. Zaručit to nemohou žádné „požadované předpoklady“, šanci ovšem může zvýšit dobré složení výběrové komise. Ani vynikající komise ovšem není chráněna před omylem.
Zkusím rozebrat, ryze subjektivně, jednotlivé body požadavků, jak jdou po sobě:
1.Vysokoškolské vzdělání magisterského studijního programu, nejlépe veterinárního směru, případně zemědělského, ekonomického, manažerského či technického směru.
Rozumím podmínce magisterské úrovně akademického vzdělání. Nerozumím, proč je na první místo postaveno vzdělání veterinárního směru, ostatní nejsou v kategorii „nejlépe“. A úplně chybí vzdělání přírodovědné, zejména obor biologie; absolventi přírodovědeckých fakult se do výběru nevejdou, technický směr je naopak přípustný. Znamená to, že absolvent řekněme strojní fakulty VUT nebo Vysoké školy báňské by byl lepším ředitelem zoo, než povězme zesnulý Profesor RNDr. Zdeněk Veselovský, DrSc? (Volím tuto nežijící všemi respektovanou osobnost jako příklad, abych se vyhnul podezření, že protěžuji nějakého skutečného kandidáta). Preference veterinárního vzdělání před vzděláním v zoologii není šťastná. Mezi veterinárními lékaři jsou i vynikající chovatelé a zoologové, ale jen tehdy, pokud takovými byli již v osmnácti letech, když se po maturitě na veterinu hlásili. Samotné studium veterinárního lékařství je směrováno na patologii zvířete, převážně hospodářského zvířete. Choroby skotu, choroby prasat, choroby drůbeže, choroby koní, choroby ryb a včel, choroby malých zvířat... jenže nejde o výběrové řízení na šéfa veterinární kliniky. Zoo potřebuje větší zaměření na „fyziologii“, na zdravé zvíře, nežli na „patologii“. (Ostatně, což jsme již zapomněli na neblahé působení MVDr. Jany Brandstätterové nebo MVDr. Petera Guby v ředitelské funkci?) Dnes již lze studovat i obor „speciální chovy“ a skládat státnice přímo z „chovu exotických zvířat“, „chovu exotických savců“, „chovu exotických ptáků“ atd. Dal bych tedy přednost tomu, kdyby různé biologické směry, včetně environmentálních studií, byly rovnocenným kritériem. Naopak samotné manažerské vzdělání je, dle mého názoru, v současné situaci pro zoo Brno nedostatečné. Nejsme v situaci pražské zoo před nástupem PhDr. Fejka, není zde stabilizovaný odborný tým, který v Praze tehdy byl k dispozici. Pro „manažera“ bez odborného vhledu je nesmírně těžké sestavit de novo expertní tým, chybí mu kritéria, podle nichž si mezi odborníky vybere. V Brně právě to bude nutnou podmínkou budoucího úspěchu.
2.Praxe minimálně 5 let ve vrcholové manažerské pozici ve střední nebo větší organizaci či společnosti, z toho minimálně 3 roky praxe se samostatnou zodpovědností za celkové výsledky řízeného celku.
Zoo má řádově jedno sto zaměstnanců. V českých podmínkách snad „střední“, ve skutečnosti ale malá organizace. Žádné pobočky v zemi natož v Evropě a na světe, pouhé lokální působení. Rovněž cash flow: Nějakých sedmdesát milionů českých korun ročně, z toho dvě třetiny z dotace … to ještě není středně velká organizace, natož „větší“. Důležitější než samo pětileté působení v top managementu je úspěšnost takového působení. Současný ředitel zoo Brno předsedal zemědělskému družstvu v Šitbořicích. Výsledkem byla (nakonec neúspěšná) žaloba majitelů podniku (družstva) na manažera. Požadovat do příspěvkové organizace (tabulkový plat) jedině top manažera může znovu přivést do zoo manažera neúspěšného, v komerční sféře zkrachovalého.
Kéž by osvícená výběrová komise dala šanci lidem, kteří jsou na vzestupu sil a schopností, ne na sestupné trajektorii. Například lidem z neziskových organizací, nebo z chovatelských asociací. Lidem z oboru, byť dosud ze středního stupně řízení. Kéž je přirozená autorita cestou k funkci, ne jmenování do funkce jediným zdrojem autority.
3.Schopnost samostatného jednání, vyjednávací, prezentační a komunikační schopnosti ve směru k odborné veřejnosti na mezinárodní úrovni a k médiím.
Třetí podmínka, komunikační schopnosti, je v pořádku, chybí mi ovšem zmínka i o komunikaci směrem dovnitř organizace. Je pěkné postavit se před shromáždění laiků, třeba na setkání dárců a sponzorů zoo, a „komunikovat“. Obtížnější je komunikovat se zasvěcenými, s lidmi znalými faktů. Vyjednávat. A být při tom důvěryhodný. Ovšem schopnost samostatného jednání je poměrně obtížně prokazatelná a hodnotitelná, ač se jeví tak samozřejmá. Je-li uváděna jako samostatná podmínka, pak mi chybí zmínka o schopnosti kooperace, spolupráce (rovněž i na mezinárodní úrovni).
4.Výborné vyjadřovací schopnosti v mluveném i písemném projevu.
V pořádku, ale jak budou ověřeny? Zdá se, že budou-li kritéria u uchazečů bodována, je zde místo pro „přilití bodů“. A propos, písemný projev. Budou kandidáti psát před komisí slohové cvičení nebo esej? To je jen taková připomínka v dobách, kdy se i diplomové, rigorózní a disertační práce dají koupit hotové.
5.Znalost principů veřejné zprávy.
K bodu nemám připomínek.
6.Všeobecný přehled legislativy a znalost legislativy upravující činnost zoologických zahrad, příspěvkových organizací, včetně pravidel dotační politiky státu a EU.
K bodu nemám připomínek.
7.Schopnost navázat na Strategii ZOO Brno a prosadit její implementaci.
To je zajisté zajímavý bod. Nesvazuje budoucího ředitele/ředitelku příliš? Na jedné straně bych nerad viděl z deset let starého dokumentu Strategie „posvátnou krávu“, na druhé straně, pokud jde o zajištění jisté kontinuity, aby vývoj zoo Brno nešel ode zdi ke zdi, pak je to v pořádku. Snad výběrová komise přistoupí ke kritériu právě tak, a nebude penalizovat uchazeče, jejichž vize deset let starou Strategii překročí, překoná.
8.Časová flexibilita, řidičský průkaz sk. B, uživatelská znalost práce na PC (zejm. Word, Excel, PowerPoint).
K bodu nemám připomínek.
9.Vynikající znalost anglického jazyka slovem i písmem, znalost dalšího cizího jazyka výhodou.
Do you speak English, if you're standing as a candidate again?
Pořadí uveřejněných předpokladů nepovažuji za vyjádření jejich závažnosti při rozhodování.
III.
Zbývá mi vypořádat se s otázkou: Je výběrové řízení poctivě, otevřeně a transparentně vypsáno, není spíše "napsané na míru" někomu konkrétnímu?
Toužíme-li po změně k lepšímu, nesmíme se bát změny. Jsem zvyklý vždy připouštět dobrou vůli, jednání v dobré víře, a to včetně práva na omyl. (Za takový neúmyslný a napravitelný omyl chci považovat právě třeba neuvedení přírodovědeckého směru vzdělání mezi přípustnými, právě tak chybu v datu (roce) uzávěrky přihlášek do výběrového řízení.) Jak jsem napsal v úvodu této druhé části textu, podmínky umožňují, aby byl výborný ředitel nalezen, a to je nyní nejpodstatnější. Nepodléhejme představě, že někde čeká „předurčená“ osobnost, které místo ředitele z vyšší moci náleží. Nyní se otevírají pro zoo různé cesty, různé alternativy, z nichž více může být dobrých.
Připouštím ovšem i možnost, že výběrové řízení je opravdu přichystáno někomu „na míru“. Ale jsem a zůstávám optimistou, výběrové řízení vítám a vidím v něm naději pro zoo.
Přejme tedy naší zoologické zahradě, aby výběrová komise i radní našeho města měli tentokrát při výběru ředitele či ředitelky zoo šťastnou ruku.
Jindra Jedlička
Část I. byla vytvořena na základě tohoto díla: Anonymous, 2011: Think-Tank manažerských koncepcí pro ZOO Brno od roku 2012 .Dostupné on-line http://svobodneozoobrno.czechian.net
Blog 2
Jak je zajištěna kontinuita práce a uchování know-how v hlavní činnosti zoo Brno?
Není to poprvé, kdy se snažím upozornit na diskontinuitu v řízení chovatelského úseku Zoologické zahrady města Brna, příspěvkové organizace. Není to poprvé, kdy se snažím pojmenovat tento problém: Zoologická zahrada, to je především speciální chov zvířat, ať již exotických nebo u nás volně žijících, často chráněných a ohrožených druhů. Takový chov je samostatným oborem. Oborem, který má ve světě i v ČR své špičky, vynikající odborníky, kteří vývoj v oboru posouvají dál, má jakýsi svůj střední dosažený standard, a konečně i své minimální, nejnižší požadavky, pod které nelze zajít bez zásadního morálního konfliktu. Tento obor není průmysl, nemá normy a na trhu dostupné technologie, nelze jednoduše žádat technologickou kázeň, zavést kontrolu jakosti a pak již jen očekávat úspěch a soustředit se na marketing. Tento obor nevystudujete ani na Veterinární univerzitě, ani na Přírodovědecké fakultě. Kdo kdy vynikl v tomto oboru, měl vždy především hluboký zájem o zvířata a jejich chov. A na základ tohoto hlubokého zájmu až fandovství musel postavit vlastní, jedinečnou stavbu ze zkušeností. Chovatelských zkušeností. Velmi cenných zkušeností, neboť byly mnohdy zaplaceny životy chovaných vzácných zvířat, ať již ve vlastním chovu, nebo v chovech kolegů, ochotných se o zkušenosti rozdělit. Z naší zoo nedávno odešel zoolog, který se před rokem stal členem členem komise EEP pro levharty Cejlonské. Byl jediným zástupcem naší instituce na této mezinárodní úrovni chovatelské spolupráce. Nyní odchází krmivářka. Nic neobvyklého. Byla desátým člověkem v této funkci od roku 1997, od kdy v zoo působí současný ředitel. Očekáváme tedy jedenáctého krmiváře či krmivářku, a budeme znovu, po jedenácté, kolegiálně dělat vše pro to, aby se rychle zorientoval(a) v problematice výživy stovek různých chovaných druhů zvířat, od bezobratlých láčkovců po lidoopy. Neboť v takové šíři chovaných taxonů se výživa nikde nestuduje, to se můžete naučit jen v zoo. Už to známe. Zažili jsme to mnohokrát. Ani si již nevzpomínáme na všechny, zkusili jsme s kolegy dát dohromady jakýsi seznam. Nemusí být zcela přesný, ale rozsah změn přesto vyjadřuje jasně. Omlouváme se bývalým kolegům, na které jsme již snad ani nevzpomněli, také pořadí střídání ve funkcích berte prosím bez záruky:
Fluktuace vedoucích zaměstnanců Chovatelského úseku ZOO Brno od roku 1997
Vedoucí úseku
Před zřízením dozorčí rady RNDr. KučeraRNDr. Král, CSc (nyní zam. Ředitelského úseku)Ing. NožičkaIng. Zeller, PhDIng. Gábriš
Během funkčního období dozorčí radyMVDr. Číhal, CScMVDr.Hovorka, PhD (funkce více než 1 rok neobsazena)MVDr. Friedmann (ve funkci)
Vedoucí útvaru
Provozní zoolog/zootechnik
Před zřízením dozorčí rady Ing. FreisováIng. Zeller, PhDRNDr. KučeraIng. BeranIng. NožičkaIng. HronIng. LukáčIng. SlavičMVDr. Číhal, CSc
Během funkčního období dozorčí radypan Vítek (ve funkci)
Krmivář
Před zřízením dozorčí rady Ing. PřibylováIng. NožičkaIng. BeranIng. SedlákIng. ProcházkováIng. Slavič
Během funkčního období dozorčí radyIng. LemberkováMVDr. LaborováBc. BušinaIng. Slaninová (ve výpovědní lhůtě)????
Zoolog – specialista (funkce zřízena v roce 2005)
Před zřízením dozorčí rady Mgr. KrejčíMgr. TlustáMVDr. SzotkowskáIng. Zeller, PhD
Během funkčního období dozorčí radyMgr. DobiášMVDr. MazancováMgr. Poláčiková (nově ve funkci)
Inspektor welfare(funkce zřízena v roce 2007)
Během funkčního období dozorčí radyBc. Bušinasl. Sládková (rodičovská dovolená)MVDr. Mazancová (ve funkci)
V přehledu jsou jména vedoucích, řídících, odborných zaměstnanců. V oboru, o němž jsem hovořil. I když s některými byla hrána hra „škatule, škatule hejbejte se“, takže v zoo vydrželi více let, jedno z tabulky vyplývá jasně: Střední doba přežití ve funkcích ve středním managementu chovatelského úseku zoo je kratší nežli dva roky. Co z toho plyne pro kvalitu naší činnosti? Již jsem naznačil, že do zoo nikdo nepřijde jako „hotový“ odborník. Odborný rozsah řešených otázek je v zoo obrovský, je to dáno šíří chovaných druhů. I lidé, kteří přijdou z jiné zoologické zahrady, potřebují čas na úplné osvojení své nové funkce; každá zoo je jiná, kolekce zvířat i environmentální podmínky zahrad se liší. Opouštějí-li vysokoškolsky vzdělaní odborníci svou pozici průměrně po méně než dvou letech, vlastně ani neuplatní a neprojeví své skutečné schopnosti a možnosti. Jen na dokreslení šíře problematiky: Unie českých a slovenských zoologických zahrad zřídila dosud 27 odborných komisí. Evropská asociace zoo a akvárií (EAZA) zřídila již 42 TAGs (Taxon advisory groups). V těchto skupinách je třeba pracovat kontinuálně, navázat a udržovat kontakty s kolegy z jiných institucí. Dvouleté členství postrádá jakéhokoli smyslu. Odborná práce v zoo je celoživotním zájmem, ne dvouletou periodou, má-li být smysluplná. Realita v brněnské zoo k tomu podmínky nevytváří. Snad proto naše zoo nemá výsledky v chovu ani v mezinárodní spolupráci, odpovídající významu města.
Zoo přesto nemusí začínat stále od začátku. Nositeli know-how přece mohou být profesní zaměstnanci či první (liniová) úroveň řízení. Je tomu tak? Zpočátku snad ano. Chovatelé a ošetřovatelé zůstávali na svých pozicích déle. Před asi pěti lety (úsek tehdy jeden rok vedl Ing. Gábriš) byli dokonce z chovatelů jmenováni takzvaní „revírníci“. Tento poněkud lesnický termín specificky v brněnské zoo označil úroveň šéf-ošetřovatelů, head keepers. Je možné zde nalézt kontinuitu v chovatelské práci a sumu praktických zkušeností, o které by bylo možno opírat rozhodování? Stěží z poloviny. Počet „revírů“ kolísal, nyní je jich šest, jednotlivá pracoviště, zaměstnanci a chovaná zvířata byla přeřazována z jednoho do druhého. Kontinuálně se vyvíjelo jen terárium (Balcar), postupně dva revírníky během těch pěti let měla ještě Stálá akvarijní výstava (mgr. Krejčí a Ing. Spurný) a pracoviště parohatá (Kříž a Gala). Ostatní pracoviště takové štěstí neměla. Kupříkladu šelmy + opice vedli postupně pánové Kučera, Jasinek, sl. Blahoňovská a Ing. Walter, opice navíc nějaký čas podléhaly revírníkovi terária Balcarovi. Tak již kontinuita nevypadá. Opět střední doba přežití méně než dva roky ve funkci. Podobně například chovatelé žiraf (pracoviště „safari“) byli řízeni nejprve společně s parohatou (Kříž, Gala), pak s kopytníky (Mašta, Burešová, pak byli bez revírníka a pracoviště řídil provozní zoolog Vítek), a nyní sl. Šafaříková. Šest změn za pět let. Obdobně dětská zoo (Mašta, Ing. Tkadlečková, Ing. Zárubová, Ing. Novotný, nyní bez revírníka). Nelze ani tady hovořit o kontinuitě a systematické práci. Zajímavé ovšem je, že mezi úrovní profesních zaměstnanců včetně „revírníků“ a úrovní středního managementu je neprostupná zeď. Sebelepší, ani vysokoškolsky vzdělaný a zkušený chovatel nikdy od roku 1997 nepostoupil ani na úroveň vedoucího útvaru. Tato úroveň je dosažitelná zvenčí nebo z administrativy, nikoliv z chovatelské praxe.
Brněnská veřejnost i kolegové z jiných zahrad právem kritizovali, když v devadesátých letech minulého století došlo krátce po sobě k několika střídání ve funkci ředitele brněnské zoologické zahrady. Diskontinuita směřování zoo nebyla instituci prospěšná. Pak je ale oprávněná i otázka, zda téměř čtrnáct let řízení instituce jedním ředitelem přineslo onu stabilizaci, systematickou, koncepční, kontinuální práci v hlavní činnosti zoo, tedy v chovu zvířat.
Brno, 21.10.2010
Jindřich Jedlička
Setkání ředitele se zaměstnanci v roce 2010
Jako každý rok i letos se uskutečnilo setkání top managementu se zaměstnanci ZOO Brno. Úvodem ředitel Zoo Brno MVDr. Martin Hovorka, Ph.D, zhodnotil uplynulý rok. Zdůraznil, že nebyl tak úspěšný jako rok minulý, kdy zoo slavila úspěch s medvíďaty. Tentokrát se rozhodl udělit slovo jednotlivým vedoucím úseků, aby zhodnotili uplynulý rok z pohledu svého úseku, který řídí.
Vzhledem k tomu, že p. MVDr. Friedman byl na místě vedoucího chovatelského úseku krátce, zhodnotil ředitel práci chovatelského úseku sám. Připustil, že na tomto úseku nebylo dosaženo srovnatelného úspěchu s úspěchem s medvíďaty.
Ing. Piškulová, vedoucí ekonomického úseku, seznámila zaměstnance s hospodařením Zoo Brno za loňský rok, kterým byl kladný hospodářský výsledek.
MVDr. Vavřinová, vedoucí obchodního úseku, zhodnotila projevy krize na chování návštěvníků a seznámila zaměstnance s tím, že restaurace U Tygra přechází pod zoo, která tak bude zajišťovat její provoz, ovšem nepřejde pod obchodní úsek, ale nově pod úsek ředitelský.
Bc. Hadová, vedoucí propagačně-vzdělávacího úseku, si za cíl do blízké budoucnosti vytýčila zařazení tohoto úseku mezi školská zařízení. Rovněž poděkovala všem zaměstnancům Zoo, kteří se podíleli na akcích pořádaných propagačně-vzdělávacím úsekem.
Ing. Janota, vedoucí technického úseku, zhodnotil realizace stavebně-technických projektů uskutečněných v uplynulém období. Odpověděl i na několik otázek z pléna, např. že do konce tohoto roku bude vybudován plot, který by umožnil provozovat restauraci U Tygra i mimo otevírací dobu zoologické zahrady.
Závěrečné slovo patřilo opět p. řediteli MVDr. Martinu Hovorkovi, Ph.D. Na prvním místě vyzval zaměstnance, aby více čerpali prostředky z FKSP. Dále si postěžoval, že jej zaměstnanci nezdraví a že určité skupiny někde vezmou beranidlo a tlučou, což se objevuje v mediích a zoo nedostane požadované investice od města. Ředitel uvedl, že pokud jej někteří nechtějí zdravit, respektive mají vůči němu osobně výhrady, nemusí v Zoo Brno pracovat. Minulý rok přitom ředitel zdůrazňoval, že rozumí tomu, že ne všichni ho musíme mít rádi. Rozhodně se však to, že jej někdo nepozdraví, nijak neprojeví, a to jak při přidělování pracovních úkolů, tak při jejich hodnocení včetně přiznávání osobního příplatku.
Na výrok o beranidle reagovala MVDr. Krejčová. Pokusila se vysvětlit, že pokud je uplatňována na některých zaměstnancích gilotina nebo - abychom se drželi historizujícího slovníku - špalek na Staroměstském náměstí, obranná reakce pak může vytvářet dojem beranidla, ale pouze v očích managementu. Dokladovala to svou osobní zkušeností, neboť přes osobní přínos k rozvoji zoo jí byla „odměnou“ výpověď. (Stanovisko odborové organizace naleznete zde.)
Paní Krejčová zdůraznila, že i člověk s nepatrným zdravotním omezením má právo pracovat a zaměstnavatel jej nemůže převést na práci, která není v souladu s jeho pracovní smlouvou, a pokud ji nemůže přijmout, dát mu výpověď. Zdůraznila, že všichni stárneme a každý z nás může mít zdravotní problémy, a proto se všech zaměstnanců veřejný rozbor zmíněného postupu zaměstnavatele týká.
Ředitel uvedl, že to považuje za soukromý boj paní Krejčové proti němu osobně a nikoho kromě jí to určitě nezajímá. Následně se otázal všech přítomných, zda tomu tak je. Část zaměstnanců však projevila o kauzu zájem. Paní Krejčová uvedla, že to samé se může stát i jiným zaměstnancům a pokud se děje bezpráví, nemůže zaměstnavatel očekávat, že se postižený - kterým je nyní ona - nebude bránit.
Vedení setkání ukončilo s tím, že jde o výhrůžky. Ředitel zoo poté rychle odešel.
Michal Jurčík
Spokojení zaměstnanci, fungující Zoo.
Neoznačené texty a texty označené značkou (red) jsou redakční.
© ZOO ZOO BRNO
Zoo jsou zvířata
Vyloučíme-li extrémní hodnoty (minimum v roce 2001 a maximum v r. 2008), pak návštěvnost brněnské zoo v uplynulé dekádě stagnuje, návštěvnost letos zrušeného akvária lehce stoupala.
Z vrcholu návštěvnosti zoo v roce 2008 je znát, že Brňané jsou připraveni do své zoo opět chodit, bude-li zoo chovat a vystavovat zajímavá zvířata. V roce 2008 to byla dvě mláďata medvěda ledního.
Hledá se ředitel/ředitelka pro Zoologickou zahradu
I. Zoologická zahrada města Brna byla založena v roce 1953. Její odloučené pracoviště, Stálá akvarijní výstava („SAV“ nebo jen „Akvárium“) v centru města pak v roce 1969. Zoologická zahrada je příspěvkovou organizací statutárního města Brna, kde spadá pod řízení Odboru životního prostředí Magistrátu města Brna. Zoo je na národní úrovni členem UCSZ (Unie českých a slovenských zoo), na mezinárodní úrovni WAZA, EAZA, i na východ orientované EARAZA. Nejvyšší návštěvnosti dosahovala zoo v letech 1974 až 1984, vždy přes tři sta tisíc návštěvníků samotné zoo, obvykle přes čtyři sta tisíc včetně Akvária. V roce 1981 to bylo 461 058 návštěvníků. Samotné Akvárium dosáhlo statisícových návštěvností v letech 1986 až 1988, v roce 1987 nevelkou expozici v centru města navštívilo cca 115 000 lidí.
Brněnská zoo po roce 1989 nejprve upadala, později stagnovala a stagnuje. Dna propadu návštěvnosti dosáhla samotná zoo v roce 1994 (141 819 návštěvníků), tedy tři roky před jmenováním současného ředitele. Obratu dosáhl pan architekt Petr Fritsch, dočasně pověřený řízením zoo, návštěvnost pak postupně (do roku 1998) rostla na přibližně dvě stě tisíc návštěvníků ročně, a na této hodnotě od roku 1999 stagnuje vyjma úspěšného roku 2008, s mláďaty ledního medvěda. Akvárium se na návštěvnické dno dostalo v letech 2002-2003, tedy v šestém a sedmém roce působení současného ředitele zoo, v obou letech poklesla pod deset tisíc návštěvníků. (Ač bez investic a zájmu ze strany vedení zoo, návštěvnost stálé akvarijní výstavy později rostla až na dvojnásobek těchto hodnot, než bylo v srpnu tohoto roku akvárium na Radnické zrušeno.)
Snahou o nápravu stavu brněnské ZOO měla být Strategie rozvoje ZOO města Brna zpracovaná v letech 2001 až 2002 Regionální rozvojovou agenturou jižní Moravy. Ta stanovila na léta 2002 – 2012 následující měřitelné výstupy:
1.ZOO Brno bude v pořadí návštěvnosti na druhém až třetím místě v rámci zoologických zahrad v ČR, přičemž roční návštěvnost dosáhne minimálně 500 000 osob 2.V ZOO Brno budou zajištěny odpovídající kapacity služeb pro návštěvníky (počet občerstvovacích míst) 3.V ZOO Brno bude v 9 pavilonech a 124 expozicích chováno minimálně 443 druhů zvířat v celkovém počtu minimálně 2338 jedinců (v souladu s Chovatelskou koncepcí ZOO města Brna) 4.ZOO města Brna bude ekonomicky soběstačná minimálně z padesáti procent 5.ZOO města Brna bude mít jednoho až dva odborné pracovníky odpovědné za realizaci mezinárodních záchranných programů (koordinátoři TAG – Skupiny pro záchranu ohrožených taxonů živočichů, EEP – Evropského záchovného programu nebo CBSG – Skupiny pro záchranu ohrožených živočišných druhů chovaných v zajetí), bude vést jednu až dvě plemenné knihy (jednu pro zahraniční a jednu pro domácí živočišný druh) nebo bude plnohodnotným členem řešitelského týmu mezinárodních záchranných projektů ohrožených živočichů 6.Jeden až dva odborní pracovníci ZOO města Brna budou členy managementu mezinárodních asociací zoologických zahrad a akvárií 7.ZOO města Brna se bude účastnit dvojnásobného počtu záchranných projektů EEP, CBSE, IUCN nebo CITES oproti roku 2003 (počet projektů v roce 2003: 22) 8.Vzdělávací programy ZOO Brno pro veřejnost budou strukturované podle cílových skupin (mateřské školy, základní školy, střední školy, vysoké školy, střední věková skupina, senioři – univerzita třetího věku) a pro každou skupinu bude připraveno nejméně pět programů
Z osmi cílů snad můžeme v roce 2011 pokládat za částečně splněný jeden, ten nejméně náročný, osmý. Rozumí se tím, že existuje několik takzvaných výukových programů, ve skutečnosti ppt prezentací, a několik „pracovních listů“ s jednoduchými otázkami pro různé věkové skupiny dětí. K prvním sedmi cílům postupně:
Ad 1. Návštěvnost instituce v roce 2010 poklesla na 238 036 návštěvníků, v roce 2009 dosáhla 250 184 návštěvníků. Asi desetinu z toho tvoří návštěvníci Stálé akvarijní výstavy, nikoliv návštěvníci samotné zoo. Obecně návštěvnost zoo stagnuje právě mezi dvěma sty tisíci a čtvrt milionem návštěvníků, tedy na úrovni regionálních zooparků v Chomutově či Jihlavě. Všechny významné zoologické zahrady (Praha, Dvůr Králové, Plzeň, Zlín, Liberec, Ostrava či Olomouc) brněnskou zoo výrazně předčí. Od splnění cíle, půlmilionové roční návštěvnosti a druhého až třetího místa mezi českými zoo jsme se od roku 2002 vzdálili, nikoliv přiblížili.
Ad 2. Do stravovacích kapacit bylo investováno na dvacet milionů /!/ korun (restaurace u Tygra, stánek v otočce vláčku...), avšak bez výsledku. Restaurace je silně ekonomicky ztrátová a návštěvníky zoo krajně neoblíbená. V horní části zoo se v návštěvnických špičkách kapacity služeb občerstvení naopak nedostává. Neodpustíme si zde poznámku: Patří tento bod svým významem skutečně na druhé místo mezi vytčenými cíli?
Ad 3. Investiční výdaje zoo byly v uplynulém období historicky rekordní, v přepočtu na hektar expoziční plochy jedny z nejvyšších mezi ostatními zahradami. Přesto prakticky nebyly vybudovány žádné návštěvníkům přístupné pavilony, jen venkovní expozice (bobři, vlci, dětská zoo /domácí zvířata/, medvěd hnědý, rys kanadský, rosomák, sovice sněžná, jeřáb, pekari …) Zoo tedy nadále disponuje dvěma pavilony opic z nichž jeden je přístupný návštěvníkům, pavilonem exotických ptáků, teráriem, návštěvníkům přístupná je i bývalá stáj kopytníků (nyní dětská zoo). Do vnitřních ubikací tygrů je možný průhled z návštěvnické cesty, stáje kopytníků včetně žiraf jsou nadále nepřístupné. Zrušeny byly expozice lvů, jaguárů, pum, gepardů, malých šelem, dikobrazů, hrabavých, vrubozobých a brodivých ptáků, prakticky všech antilop atd. K cíli devíti pavilonů a 124 expozic jsme se vůbec nepřiblížili.
Co se týká počtu druhů a jedinců zvířat, ty se ve výročních zprávách zvýšily především díky průhlednému triku: Jedinci i druhy chované na Stálé akvarijní výstavě na Radnické ulici v centru města začali být sčítáni se zvířaty chovanými v zoo, dříve byly uváděni v téže publikaci zvlášť. (Poznámka: Nyní, po zrušení akvária na Radnické ulici, navíc 90% těchto jedinců a druhů není vůbec vystaveno pro veřejnost.) Mají-li být nové a staré údaje porovnatelné, je třeba si v duchu odečíst asi tisíc akvarijních rybiček stovky druhů od nyní udávaných hodnot 1700 chovaných zvířat tří set druhů. K vytčeným cílovým číslům 2338 jedinců 443 druhů jsme se tedy vůbec nepřiblížili, uvážíme-li, že čísla ve Strategii jsou převzata z Expoziční koncepce (Král, B. 2000), a ta se Stálé akvarijní výstavě nevěnuje a její chovance nezahrnuje.
Ad 4. Dosud nejvyšší soběstačnosti (42%) dosáhla zoo v roce 2008 díky náhodnému chovatelskému úspěchu, odchovu dvou mláďat medvěda ledního, tento úspěch byl komerčně důsledně využit. Ihned následujícího roku číslo kleslo zpět na tradičnějších 36%, přibližně třetinové soběstačnosti dosahuje naše zoo dlouhodobě. K padesátiprocentní soběstačnosti nyní nesměřujeme. Je ovšem třeba říci, že ředitel Martin Hovorka v ústních diskusích podmiňuje vysokou návštěvnost i soběstačnost zoo investičními dotacemi v každoroční výši padesáti milionů korun po deset let, tedy půl miliardou v investičních dotacích, a to s sebou přináší i podstatné navýšení provozních nákladů budoucích staveb. Je tedy možné, že dosažení padesátiprocentní soběstačnosti zoo takovýmto způsobem by bylo pro zřizovatele Pyrrhovým vítězstvím. Pokrytí padesáti procent nákladů provozu zoo by město poté stálo v absolutní částce mnohem více, než dnešní provozní dotace kryjící dvě třetiny neinvestičních výdajů zoo, nehledě na vynaložené investiční náklady a jejich odpisy.
Ad 5. Vývoj v zoo směřuje směrem právě opačným; nejen, že naše zoo nemá koordinátory chovu či vedoucí plemenných knih, naše zoo opakovaně ztratila díky nesmyslné fluktuaci zaměstnanců chovatelského úseku i pouhé zastoupení v komisích a odborných skupinách (TAGs) v mezinárodních institucích (EAZA).
Ad 6. Vzhledem k výše uvedenému je nám tento cíl, tedy účast zástupců brněnské zoo ve vedení mezinárodních asociací zoologických zahrad a akvárií, vzdálen zcela mimo obzor, naprosto mimo dohled.
Ad 7. Účast zoo Brno v EEP nejen že neroste, nýbrž z 22 programů v roce 2002 poklesl na 20 programů v roce 2009. Navíc počet jedinců jednotlivých taxonů a aktivita (odchovy mláďat) těchto druhů jsou směšně nízké, naprosto nesouměřitelné s významnějšími zoologickými zahradami v zemi.
Protože osmý bod již byl zmíněn, nezbývá než konstatovat, že zoologická zahrada města Brna patrně do roku 2012 nejen, že nemůže splnit měřitelné výstupy vytčené ve Strategie rozvoje z roku 2002, ale v řadě bodů dojde ještě k regresi, výsledky budou horší než stav před deseti lety a před utracením stovek milionů korun z veřejných rozpočtů.
Současný management ZOO přesto každoročně vyhodnocuje plnění „akčního plánu“, podle něhož naprosto úspěšně naplňuje cíle Strategie a plní se jednotlivá opatření. Papír snese všechno.
Tabulka "Vývoj návštěvnosti" pod článkem
Strategie, kterou za Regionální rozvojovou agenturu jižní Moravy připravoval zejména pan mgr. Libor Opluštil, zmapovala analýzou SWOT vnitřní situaci, silné a slabé stránky zoo, podobně jako vnější pozici, příležitosti a ohrožení. Strategie mohla, a měla, být podkladem pro rozhodování managementu zoo, mohla, a měla, přispět k lepšímu využití příležitostí, k odstranění rizik, k zúročení silných a k potlačení slabých stránek organizace. Výsledek je ovšem po deseti letech tristní, jak bylo zdokumentováno porovnáním stanovených měřitelných výstupů se skutečností. V prostředí právní formy příspěvkové organizace, která nemá správní radu, nýbrž statutárním orgánem je sám ředitel organizace, leží zodpovědnost výlučně na něm. Není totiž v pravomoci rozhodování nikterak limitován vyjma obecně platných právních norem a nezbytnosti schválení rozpočtu organizace zřizovatelem. Je tedy zřejmé, že Zoologická zahrada města Brna opět narazila především na limity schopností, erudice, kompetentnosti a psychosociálních charakteristik osobnosti svého ředitele.
II.
Rada města Brna vyhlásila dne 15.12.2011 výběrové řízení na obsazení funkce ředitele/ředitelky Zoologická zahrada města Brna, příspěvková organizace. Byl jsem v této souvislosti tázán tiskem i přáteli a bývalými kolegy na názor, a dovolil jsem si dát mu pak i tuto písemnou podobu.
Podmínky výběrového řízení, jak byly zveřejněny, podle mého názoru umožňují, aby byl nalezen výborný ředitel pro brněnskou zoologickou zahradu. Nezaručují to, samozřejmě. Zaručit to nemohou žádné „požadované předpoklady“, šanci ovšem může zvýšit dobré složení výběrové komise. Ani vynikající komise ovšem není chráněna před omylem.
Zkusím rozebrat, ryze subjektivně, jednotlivé body požadavků, jak jdou po sobě:
1.Vysokoškolské vzdělání magisterského studijního programu, nejlépe veterinárního směru, případně zemědělského, ekonomického, manažerského či technického směru.
Rozumím podmínce magisterské úrovně akademického vzdělání. Nerozumím, proč je na první místo postaveno vzdělání veterinárního směru, ostatní nejsou v kategorii „nejlépe“. A úplně chybí vzdělání přírodovědné, zejména obor biologie; absolventi přírodovědeckých fakult se do výběru nevejdou, technický směr je naopak přípustný. Znamená to, že absolvent řekněme strojní fakulty VUT nebo Vysoké školy báňské by byl lepším ředitelem zoo, než povězme zesnulý Profesor RNDr. Zdeněk Veselovský, DrSc? (Volím tuto nežijící všemi respektovanou osobnost jako příklad, abych se vyhnul podezření, že protěžuji nějakého skutečného kandidáta). Preference veterinárního vzdělání před vzděláním v zoologii není šťastná. Mezi veterinárními lékaři jsou i vynikající chovatelé a zoologové, ale jen tehdy, pokud takovými byli již v osmnácti letech, když se po maturitě na veterinu hlásili. Samotné studium veterinárního lékařství je směrováno na patologii zvířete, převážně hospodářského zvířete. Choroby skotu, choroby prasat, choroby drůbeže, choroby koní, choroby ryb a včel, choroby malých zvířat... jenže nejde o výběrové řízení na šéfa veterinární kliniky. Zoo potřebuje větší zaměření na „fyziologii“, na zdravé zvíře, nežli na „patologii“. (Ostatně, což jsme již zapomněli na neblahé působení MVDr. Jany Brandstätterové nebo MVDr. Petera Guby v ředitelské funkci?) Dnes již lze studovat i obor „speciální chovy“ a skládat státnice přímo z „chovu exotických zvířat“, „chovu exotických savců“, „chovu exotických ptáků“ atd. Dal bych tedy přednost tomu, kdyby různé biologické směry, včetně environmentálních studií, byly rovnocenným kritériem. Naopak samotné manažerské vzdělání je, dle mého názoru, v současné situaci pro zoo Brno nedostatečné. Nejsme v situaci pražské zoo před nástupem PhDr. Fejka, není zde stabilizovaný odborný tým, který v Praze tehdy byl k dispozici. Pro „manažera“ bez odborného vhledu je nesmírně těžké sestavit de novo expertní tým, chybí mu kritéria, podle nichž si mezi odborníky vybere. V Brně právě to bude nutnou podmínkou budoucího úspěchu.
2.Praxe minimálně 5 let ve vrcholové manažerské pozici ve střední nebo větší organizaci či společnosti, z toho minimálně 3 roky praxe se samostatnou zodpovědností za celkové výsledky řízeného celku.
Zoo má řádově jedno sto zaměstnanců. V českých podmínkách snad „střední“, ve skutečnosti ale malá organizace. Žádné pobočky v zemi natož v Evropě a na světe, pouhé lokální působení. Rovněž cash flow: Nějakých sedmdesát milionů českých korun ročně, z toho dvě třetiny z dotace … to ještě není středně velká organizace, natož „větší“. Důležitější než samo pětileté působení v top managementu je úspěšnost takového působení. Současný ředitel zoo Brno předsedal zemědělskému družstvu v Šitbořicích. Výsledkem byla (nakonec neúspěšná) žaloba majitelů podniku (družstva) na manažera. Požadovat do příspěvkové organizace (tabulkový plat) jedině top manažera může znovu přivést do zoo manažera neúspěšného, v komerční sféře zkrachovalého.
Kéž by osvícená výběrová komise dala šanci lidem, kteří jsou na vzestupu sil a schopností, ne na sestupné trajektorii. Například lidem z neziskových organizací, nebo z chovatelských asociací. Lidem z oboru, byť dosud ze středního stupně řízení. Kéž je přirozená autorita cestou k funkci, ne jmenování do funkce jediným zdrojem autority.
3.Schopnost samostatného jednání, vyjednávací, prezentační a komunikační schopnosti ve směru k odborné veřejnosti na mezinárodní úrovni a k médiím.
Třetí podmínka, komunikační schopnosti, je v pořádku, chybí mi ovšem zmínka i o komunikaci směrem dovnitř organizace. Je pěkné postavit se před shromáždění laiků, třeba na setkání dárců a sponzorů zoo, a „komunikovat“. Obtížnější je komunikovat se zasvěcenými, s lidmi znalými faktů. Vyjednávat. A být při tom důvěryhodný. Ovšem schopnost samostatného jednání je poměrně obtížně prokazatelná a hodnotitelná, ač se jeví tak samozřejmá. Je-li uváděna jako samostatná podmínka, pak mi chybí zmínka o schopnosti kooperace, spolupráce (rovněž i na mezinárodní úrovni).
4.Výborné vyjadřovací schopnosti v mluveném i písemném projevu.
V pořádku, ale jak budou ověřeny? Zdá se, že budou-li kritéria u uchazečů bodována, je zde místo pro „přilití bodů“. A propos, písemný projev. Budou kandidáti psát před komisí slohové cvičení nebo esej? To je jen taková připomínka v dobách, kdy se i diplomové, rigorózní a disertační práce dají koupit hotové.
5.Znalost principů veřejné zprávy.
K bodu nemám připomínek.
6.Všeobecný přehled legislativy a znalost legislativy upravující činnost zoologických zahrad, příspěvkových organizací, včetně pravidel dotační politiky státu a EU.
K bodu nemám připomínek.
7.Schopnost navázat na Strategii ZOO Brno a prosadit její implementaci.
To je zajisté zajímavý bod. Nesvazuje budoucího ředitele/ředitelku příliš? Na jedné straně bych nerad viděl z deset let starého dokumentu Strategie „posvátnou krávu“, na druhé straně, pokud jde o zajištění jisté kontinuity, aby vývoj zoo Brno nešel ode zdi ke zdi, pak je to v pořádku. Snad výběrová komise přistoupí ke kritériu právě tak, a nebude penalizovat uchazeče, jejichž vize deset let starou Strategii překročí, překoná.
8.Časová flexibilita, řidičský průkaz sk. B, uživatelská znalost práce na PC (zejm. Word, Excel, PowerPoint).
K bodu nemám připomínek.
9.Vynikající znalost anglického jazyka slovem i písmem, znalost dalšího cizího jazyka výhodou.
Do you speak English, if you're standing as a candidate again?
Pořadí uveřejněných předpokladů nepovažuji za vyjádření jejich závažnosti při rozhodování.
III.
Zbývá mi vypořádat se s otázkou: Je výběrové řízení poctivě, otevřeně a transparentně vypsáno, není spíše "napsané na míru" někomu konkrétnímu?
Toužíme-li po změně k lepšímu, nesmíme se bát změny. Jsem zvyklý vždy připouštět dobrou vůli, jednání v dobré víře, a to včetně práva na omyl. (Za takový neúmyslný a napravitelný omyl chci považovat právě třeba neuvedení přírodovědeckého směru vzdělání mezi přípustnými, právě tak chybu v datu (roce) uzávěrky přihlášek do výběrového řízení.) Jak jsem napsal v úvodu této druhé části textu, podmínky umožňují, aby byl výborný ředitel nalezen, a to je nyní nejpodstatnější. Nepodléhejme představě, že někde čeká „předurčená“ osobnost, které místo ředitele z vyšší moci náleží. Nyní se otevírají pro zoo různé cesty, různé alternativy, z nichž více může být dobrých.
Připouštím ovšem i možnost, že výběrové řízení je opravdu přichystáno někomu „na míru“. Ale jsem a zůstávám optimistou, výběrové řízení vítám a vidím v něm naději pro zoo.
Přejme tedy naší zoologické zahradě, aby výběrová komise i radní našeho města měli tentokrát při výběru ředitele či ředitelky zoo šťastnou ruku.
Jindra Jedlička
Část I. byla vytvořena na základě tohoto díla: Anonymous, 2011: Think-Tank manažerských koncepcí pro ZOO Brno od roku 2012 .Dostupné on-line http://svobodneozoobrno.czechian.net
Blog 2
Jak je zajištěna kontinuita práce a uchování know-how v hlavní činnosti zoo Brno?
Není to poprvé, kdy se snažím upozornit na diskontinuitu v řízení chovatelského úseku Zoologické zahrady města Brna, příspěvkové organizace. Není to poprvé, kdy se snažím pojmenovat tento problém: Zoologická zahrada, to je především speciální chov zvířat, ať již exotických nebo u nás volně žijících, často chráněných a ohrožených druhů. Takový chov je samostatným oborem. Oborem, který má ve světě i v ČR své špičky, vynikající odborníky, kteří vývoj v oboru posouvají dál, má jakýsi svůj střední dosažený standard, a konečně i své minimální, nejnižší požadavky, pod které nelze zajít bez zásadního morálního konfliktu. Tento obor není průmysl, nemá normy a na trhu dostupné technologie, nelze jednoduše žádat technologickou kázeň, zavést kontrolu jakosti a pak již jen očekávat úspěch a soustředit se na marketing. Tento obor nevystudujete ani na Veterinární univerzitě, ani na Přírodovědecké fakultě. Kdo kdy vynikl v tomto oboru, měl vždy především hluboký zájem o zvířata a jejich chov. A na základ tohoto hlubokého zájmu až fandovství musel postavit vlastní, jedinečnou stavbu ze zkušeností. Chovatelských zkušeností. Velmi cenných zkušeností, neboť byly mnohdy zaplaceny životy chovaných vzácných zvířat, ať již ve vlastním chovu, nebo v chovech kolegů, ochotných se o zkušenosti rozdělit. Z naší zoo nedávno odešel zoolog, který se před rokem stal členem členem komise EEP pro levharty Cejlonské. Byl jediným zástupcem naší instituce na této mezinárodní úrovni chovatelské spolupráce. Nyní odchází krmivářka. Nic neobvyklého. Byla desátým člověkem v této funkci od roku 1997, od kdy v zoo působí současný ředitel. Očekáváme tedy jedenáctého krmiváře či krmivářku, a budeme znovu, po jedenácté, kolegiálně dělat vše pro to, aby se rychle zorientoval(a) v problematice výživy stovek různých chovaných druhů zvířat, od bezobratlých láčkovců po lidoopy. Neboť v takové šíři chovaných taxonů se výživa nikde nestuduje, to se můžete naučit jen v zoo. Už to známe. Zažili jsme to mnohokrát. Ani si již nevzpomínáme na všechny, zkusili jsme s kolegy dát dohromady jakýsi seznam. Nemusí být zcela přesný, ale rozsah změn přesto vyjadřuje jasně. Omlouváme se bývalým kolegům, na které jsme již snad ani nevzpomněli, také pořadí střídání ve funkcích berte prosím bez záruky:
Fluktuace vedoucích zaměstnanců Chovatelského úseku ZOO Brno od roku 1997
Vedoucí úseku
Před zřízením dozorčí rady RNDr. KučeraRNDr. Král, CSc (nyní zam. Ředitelského úseku)Ing. NožičkaIng. Zeller, PhDIng. Gábriš
Během funkčního období dozorčí radyMVDr. Číhal, CScMVDr.Hovorka, PhD (funkce více než 1 rok neobsazena)MVDr. Friedmann (ve funkci)
Vedoucí útvaru
Provozní zoolog/zootechnik
Před zřízením dozorčí rady Ing. FreisováIng. Zeller, PhDRNDr. KučeraIng. BeranIng. NožičkaIng. HronIng. LukáčIng. SlavičMVDr. Číhal, CSc
Během funkčního období dozorčí radypan Vítek (ve funkci)
Krmivář
Před zřízením dozorčí rady Ing. PřibylováIng. NožičkaIng. BeranIng. SedlákIng. ProcházkováIng. Slavič
Během funkčního období dozorčí radyIng. LemberkováMVDr. LaborováBc. BušinaIng. Slaninová (ve výpovědní lhůtě)????
Zoolog – specialista (funkce zřízena v roce 2005)
Před zřízením dozorčí rady Mgr. KrejčíMgr. TlustáMVDr. SzotkowskáIng. Zeller, PhD
Během funkčního období dozorčí radyMgr. DobiášMVDr. MazancováMgr. Poláčiková (nově ve funkci)
Inspektor welfare(funkce zřízena v roce 2007)
Během funkčního období dozorčí radyBc. Bušinasl. Sládková (rodičovská dovolená)MVDr. Mazancová (ve funkci)
V přehledu jsou jména vedoucích, řídících, odborných zaměstnanců. V oboru, o němž jsem hovořil. I když s některými byla hrána hra „škatule, škatule hejbejte se“, takže v zoo vydrželi více let, jedno z tabulky vyplývá jasně: Střední doba přežití ve funkcích ve středním managementu chovatelského úseku zoo je kratší nežli dva roky. Co z toho plyne pro kvalitu naší činnosti? Již jsem naznačil, že do zoo nikdo nepřijde jako „hotový“ odborník. Odborný rozsah řešených otázek je v zoo obrovský, je to dáno šíří chovaných druhů. I lidé, kteří přijdou z jiné zoologické zahrady, potřebují čas na úplné osvojení své nové funkce; každá zoo je jiná, kolekce zvířat i environmentální podmínky zahrad se liší. Opouštějí-li vysokoškolsky vzdělaní odborníci svou pozici průměrně po méně než dvou letech, vlastně ani neuplatní a neprojeví své skutečné schopnosti a možnosti. Jen na dokreslení šíře problematiky: Unie českých a slovenských zoologických zahrad zřídila dosud 27 odborných komisí. Evropská asociace zoo a akvárií (EAZA) zřídila již 42 TAGs (Taxon advisory groups). V těchto skupinách je třeba pracovat kontinuálně, navázat a udržovat kontakty s kolegy z jiných institucí. Dvouleté členství postrádá jakéhokoli smyslu. Odborná práce v zoo je celoživotním zájmem, ne dvouletou periodou, má-li být smysluplná. Realita v brněnské zoo k tomu podmínky nevytváří. Snad proto naše zoo nemá výsledky v chovu ani v mezinárodní spolupráci, odpovídající významu města.
Zoo přesto nemusí začínat stále od začátku. Nositeli know-how přece mohou být profesní zaměstnanci či první (liniová) úroveň řízení. Je tomu tak? Zpočátku snad ano. Chovatelé a ošetřovatelé zůstávali na svých pozicích déle. Před asi pěti lety (úsek tehdy jeden rok vedl Ing. Gábriš) byli dokonce z chovatelů jmenováni takzvaní „revírníci“. Tento poněkud lesnický termín specificky v brněnské zoo označil úroveň šéf-ošetřovatelů, head keepers. Je možné zde nalézt kontinuitu v chovatelské práci a sumu praktických zkušeností, o které by bylo možno opírat rozhodování? Stěží z poloviny. Počet „revírů“ kolísal, nyní je jich šest, jednotlivá pracoviště, zaměstnanci a chovaná zvířata byla přeřazována z jednoho do druhého. Kontinuálně se vyvíjelo jen terárium (Balcar), postupně dva revírníky během těch pěti let měla ještě Stálá akvarijní výstava (mgr. Krejčí a Ing. Spurný) a pracoviště parohatá (Kříž a Gala). Ostatní pracoviště takové štěstí neměla. Kupříkladu šelmy + opice vedli postupně pánové Kučera, Jasinek, sl. Blahoňovská a Ing. Walter, opice navíc nějaký čas podléhaly revírníkovi terária Balcarovi. Tak již kontinuita nevypadá. Opět střední doba přežití méně než dva roky ve funkci. Podobně například chovatelé žiraf (pracoviště „safari“) byli řízeni nejprve společně s parohatou (Kříž, Gala), pak s kopytníky (Mašta, Burešová, pak byli bez revírníka a pracoviště řídil provozní zoolog Vítek), a nyní sl. Šafaříková. Šest změn za pět let. Obdobně dětská zoo (Mašta, Ing. Tkadlečková, Ing. Zárubová, Ing. Novotný, nyní bez revírníka). Nelze ani tady hovořit o kontinuitě a systematické práci. Zajímavé ovšem je, že mezi úrovní profesních zaměstnanců včetně „revírníků“ a úrovní středního managementu je neprostupná zeď. Sebelepší, ani vysokoškolsky vzdělaný a zkušený chovatel nikdy od roku 1997 nepostoupil ani na úroveň vedoucího útvaru. Tato úroveň je dosažitelná zvenčí nebo z administrativy, nikoliv z chovatelské praxe.
Brněnská veřejnost i kolegové z jiných zahrad právem kritizovali, když v devadesátých letech minulého století došlo krátce po sobě k několika střídání ve funkci ředitele brněnské zoologické zahrady. Diskontinuita směřování zoo nebyla instituci prospěšná. Pak je ale oprávněná i otázka, zda téměř čtrnáct let řízení instituce jedním ředitelem přineslo onu stabilizaci, systematickou, koncepční, kontinuální práci v hlavní činnosti zoo, tedy v chovu zvířat.
Brno, 21.10.2010
Jindřich Jedlička
Setkání ředitele se zaměstnanci v roce 2010
Jako každý rok i letos se uskutečnilo setkání top managementu se zaměstnanci ZOO Brno. Úvodem ředitel Zoo Brno MVDr. Martin Hovorka, Ph.D, zhodnotil uplynulý rok. Zdůraznil, že nebyl tak úspěšný jako rok minulý, kdy zoo slavila úspěch s medvíďaty. Tentokrát se rozhodl udělit slovo jednotlivým vedoucím úseků, aby zhodnotili uplynulý rok z pohledu svého úseku, který řídí.
Vzhledem k tomu, že p. MVDr. Friedman byl na místě vedoucího chovatelského úseku krátce, zhodnotil ředitel práci chovatelského úseku sám. Připustil, že na tomto úseku nebylo dosaženo srovnatelného úspěchu s úspěchem s medvíďaty.
Ing. Piškulová, vedoucí ekonomického úseku, seznámila zaměstnance s hospodařením Zoo Brno za loňský rok, kterým byl kladný hospodářský výsledek.
MVDr. Vavřinová, vedoucí obchodního úseku, zhodnotila projevy krize na chování návštěvníků a seznámila zaměstnance s tím, že restaurace U Tygra přechází pod zoo, která tak bude zajišťovat její provoz, ovšem nepřejde pod obchodní úsek, ale nově pod úsek ředitelský.
Bc. Hadová, vedoucí propagačně-vzdělávacího úseku, si za cíl do blízké budoucnosti vytýčila zařazení tohoto úseku mezi školská zařízení. Rovněž poděkovala všem zaměstnancům Zoo, kteří se podíleli na akcích pořádaných propagačně-vzdělávacím úsekem.
Ing. Janota, vedoucí technického úseku, zhodnotil realizace stavebně-technických projektů uskutečněných v uplynulém období. Odpověděl i na několik otázek z pléna, např. že do konce tohoto roku bude vybudován plot, který by umožnil provozovat restauraci U Tygra i mimo otevírací dobu zoologické zahrady.
Závěrečné slovo patřilo opět p. řediteli MVDr. Martinu Hovorkovi, Ph.D. Na prvním místě vyzval zaměstnance, aby více čerpali prostředky z FKSP. Dále si postěžoval, že jej zaměstnanci nezdraví a že určité skupiny někde vezmou beranidlo a tlučou, což se objevuje v mediích a zoo nedostane požadované investice od města. Ředitel uvedl, že pokud jej někteří nechtějí zdravit, respektive mají vůči němu osobně výhrady, nemusí v Zoo Brno pracovat. Minulý rok přitom ředitel zdůrazňoval, že rozumí tomu, že ne všichni ho musíme mít rádi. Rozhodně se však to, že jej někdo nepozdraví, nijak neprojeví, a to jak při přidělování pracovních úkolů, tak při jejich hodnocení včetně přiznávání osobního příplatku.
Na výrok o beranidle reagovala MVDr. Krejčová. Pokusila se vysvětlit, že pokud je uplatňována na některých zaměstnancích gilotina nebo - abychom se drželi historizujícího slovníku - špalek na Staroměstském náměstí, obranná reakce pak může vytvářet dojem beranidla, ale pouze v očích managementu. Dokladovala to svou osobní zkušeností, neboť přes osobní přínos k rozvoji zoo jí byla „odměnou“ výpověď. (Stanovisko odborové organizace naleznete zde.)
Paní Krejčová zdůraznila, že i člověk s nepatrným zdravotním omezením má právo pracovat a zaměstnavatel jej nemůže převést na práci, která není v souladu s jeho pracovní smlouvou, a pokud ji nemůže přijmout, dát mu výpověď. Zdůraznila, že všichni stárneme a každý z nás může mít zdravotní problémy, a proto se všech zaměstnanců veřejný rozbor zmíněného postupu zaměstnavatele týká.
Ředitel uvedl, že to považuje za soukromý boj paní Krejčové proti němu osobně a nikoho kromě jí to určitě nezajímá. Následně se otázal všech přítomných, zda tomu tak je. Část zaměstnanců však projevila o kauzu zájem. Paní Krejčová uvedla, že to samé se může stát i jiným zaměstnancům a pokud se děje bezpráví, nemůže zaměstnavatel očekávat, že se postižený - kterým je nyní ona - nebude bránit.
Vedení setkání ukončilo s tím, že jde o výhrůžky. Ředitel zoo poté rychle odešel.
Michal Jurčík